Hlavní cíle: Špičák, červený kostel
Délka trasy: 7,3 km (od informačního centra k informačnímu centru)
Čas trasy: 3 hodiny s přestávkou na oběd
Občerstvení po cestě: Cukrárna Bea
Kočárek: Ne
Kolo: Ano, pouze pro zdatné cyklisty (lesní cesta)
Kde začít trasu?
Od Městského informačního centra Varnsdorf půjdete do ulice Poštovní, kde vzápětí uvidíte muzeum (v současné době je kvůli havarijnímu stavu uzavřeno). U muzea je umístěná mapa Varnsdorfu a okolí. Vydáte se vlevo, po pravé straně minete velkou budovu polikliniky, za další křižovatkou po levé straně menší parčík. Po cestě si všimněte zajímavých architektonických staveb, které pochází ze začátku 20. století. První uvidíte cca 100 m od parku po levé straně, dům byl postaven v roce 1903.
Na křižovatce u Základní školy Východní se vydejte historickou ulicí Pohraniční stráže. která je dlážděná stylem kočičích hlav. Po 400 m uvidíte u silnice zachovaný morový sloup se sousoším Nejsvětější Trojice, který vznikl v 18. století v barokním slohu. Na konci dlážděné cesty můžeme vidět památný strom – dub letní, jehož stáří se odhaduje na 150 let.
Naproti morovému sloupu odbočíte do ulice Na Měkovině (žlutá turistická trasa), kterou dojdete až
k rozcestí Špičák – odbočka. Na vrchol Špičák vede zelená turistická cesta. Od rozcestí se i po zeleném značení můžete dostat na německou stranu kopce.
Tajný tip: Na cestě k vrcholu odbočte doprava po neznačené cestě na ‚‚skalku‘‘ (bod 7), ze kterého si vychutnáte výhled na Varnsdorf.
Musíme se vrátit zpět na zelené značení a už hurá na vrchol Špičák. A teď fakta o tomto tajemném místě.
Špičák (544 m n. m.) je široká zalesněná kupa, vyčnívající ve výběžku českého území. Tvoří ji znělcový kužel, který pronikl k povrchu přes zbytek staršího čedičového příkrovu. Na jižním a západním úpatí se nachází vrstva třetihorních usazenin s drobnými polohami hnědého uhlí. Na hlavním vrcholu najdeme lesem zarostlé zbytky hostince. Hned vedle zřícenin vystupuje z lesa vrcholový skalní ostroh, nabízející pěkný výhled přes Varnsdorf k jihozápadu na hřeben Lužických hor s dominantami Luže, Pěnkavčího vrchu, Jedlové a vzdálenějšího Studence, za nímž vyčnívá Růžovský vrch. Nad severním okrajem Varnsdorfu je vidět Hrádek, za ním mírně zvlněná krajina Šluknovska a Vlčí hora.
A teď malá zajímavost z historie.
Na vrcholu kopce bývala již před koncem 19. století dřevěná vyhlídková plošina. Později získal podnikavý hostinský Franz Kühnel od knížete Lichtenštejna povolení postavit na Špičáku výletní restauraci s velkou letní verandou a 14 m vysokou vyhlídkovou věží, kterou otevřel 12. července 1898. Vydržela ale jen do 26. listopadu 1905, kdy spolu s přilehlou rozhlednou úplně vyhořela. Franz Kühnel hned na jaře následujícího roku otevřel na vrcholu novou hospodu, která byla bez věže Ani této stavbě však osud nepřál a v noci ze 4. na 5. července 1915 shořela také. Vrchol Špičáku potom zůstal dlouhou dobu prázdný.
Teprve v roce 1930 byla na kopci opět zřízena malá chata s letním výčepem. Nový majitel Josef Grünwald k ní nechal v roce 1933 postavit prosklenou věžovitou nástavbu. Restaurace na Špičáku přečkala druhou světovou válku a sloužila až do začátku 50. let, kdy bylo podél státní hranice zřízeno nepřístupné hraniční pásmo. Tehdy byl hostinec uzavřen a ubytovali se v něm příslušníci pohraniční stráže. O pár let později definitivně vyhořel a když byly dráty podél hranic v roce 1966 odstraněny, zůstaly z něj už jen zříceniny.
Dávali jste pozor? Tak kolikrát na Špičáku hořelo?
Kudy zpět?
Zpáteční trasu můžete zvolit stejnou, nebo podle mapy, která vás dovede k tzv. Červenému kostelu z glazurovaných cihel.
Tak šťastnou cestu.