Kostel sv. Karla Boromejského - tzv. Kostel bez věže (Karlova ulice)

Základní kámen kostela byl položen 23. května 1904. Stavba podle projektu místního architekta Antona Möllera probíhala velmi rychle. Kostel byl vysvěcen 3. září 1911. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky. Farní budova, která byla postavena až za první republiky, sloužila po druhé světové válce jako mateřská škola.

Podél západní hranice pozemku zahrady kostela se nachází křížová cesta. Má 10 sloupků zastavení (I-X) a umělý kamenný pahorek, který spojuje zastavení XI, XII (Kalvárie), XIII a Boží hrob (XIV). Kamenná zastavení jsou od stavitele Franze Egera.

 

Evangelický kostel - Červený kostel (ulice T.G. Masaryka)

Základní kámen ke stavbě kostela byl položen dne 16. května 1904. Projekt zpracoval architekt Waldemar Kandler (1866–1929) z Drážďan. Kostel měl tři zvony: největší zvon byl opatřen nápisem: „Slovo Páně zůstává na věky", prostřední, který vítal den a večer, „Modli se a pracuj“. Nejmenší měl připomínat, že každý jsme smrtelný a On je s námi „Jsem s Vámi po všechny dny až do skonání světa". Dne 3. prosince 1905 byl kostel vysvěcen a byl pojmenován „Kostel míru“. Při vysvěcení se poděkovalo Starokatolické církvi, císaři Josefu II. u jeho pomníku za náboženskou svobodu. Od šedesátých let 20. století kostel chátrá. V době normalizace nastal úplný úpadek Evangelického kostela. V současné době probíhá sanace kostela a v budoucnosti by se zde měli konat kulturní akce.

 

Starokatolický kostel (Tyršova ulice)

Historie starokatolického kostela Proměnění Páně souvisí s dějinami starokatolického hnutí. Je nejstarším starokatolickým kostelem na světě postaveným vlastními prostředky. Protože nebylo možné spoluužívat kostel římskokatolický, rozhodlo představenstvo Katolického spolku 27. 8. 1872 o stavbě vlastního kostela. Byla vypsána sbírka a koupen stavební pozemek na kopci dříve zvaném Schürzův. Kostel byl postaven za 1 rok a jeho slavnostní vysvěcení se konalo 27. prosince 1873. Velký zvon je darem Raimunda Artla. Alabastrová socha a reliéf Tří králů jsou dílem významného místního umělce Vincence Pilze. V roce 1897 byl kostel prohlášen za katedrální chrám Starokatolické církve v Rakousku, neboť zde bylo sídlo biskupa. Na synodě dne 11. 11. 1995, kdy bylo rozhodnuto o přesunu sídla biskupství z Varnsdorfu do Prahy, bylo též rozhodnuto o tom, že starokatolický kostel ve Varnsdorfu sice přestává být chrámem katedrálním, avšak díky své historii se stane chrámem konkatedrálním, tj. druhým katedrálním kostelem v zemi.

Kostel Petra a Pavla (nám. E. Beneše)

Kostel byl postaven na místě původního, dřevěného kostelíka ze 2. poloviny 13. století. V roce 1352 je o kostele první písemná zmínka. Existuje příběh o kameni s letopočtem 1233. Původní kostel byl v roce 1766 zbořen a základní kámen nového kostela byl položen v témže roce. Stavbu vedl stavitel J. Eiselt. Stavba byla přerušena v roce 1768. Dokončen byl po přerušení stavby v letech 1774–1776 stavitelem J. V. Koschem. Vnitřní zařízení je rokokové a klasicistní. V roce 1904 byly instalovány nové varhany, které postavil varhanář Eule z Budyšína. Roku 1908 byl vysvěcen a zavěšen nový zvon, jako náhrada za zvon poškozený letní bouří v roce 1907. Nad bočním vchodem je umístěna pamětní deska, připomínající premiéru liturgického provedení Beethovenovy Missy solemnis roku 1830.

 

Kostel sv. Františka z Assisi (Studánka)

Monumentální kostel, který je viditelný již z dálky, byl postaven v neorománském slohu v letech 1869-1872 a od té doby neprošel významnou přestavbou. Pravděpodobně se měl stát jedním ze zastavení při pouti do Filipova, do Baziliky Panny Marie. V roce 2015 byl prohlášen nemovitou kulturní památkou České republiky. V interiéru se nachází křížová cesta, kterou zhotovil místní sochař Dominik Rudolf.

 

Otevírací doba

Kostely nejsou přístupné veřejnosti.